Kognitivní funkce INFJ

Introvertní intuice nás obdařuje intuicí. Jejím působištěm je svět nevědomí. Jedná se o progresivní funkci, která bez velkého snažení prostě intuitivně ví a zná. Prostřednictvím našeho nevědomého zpracovávání nám umožňuje zažít nepředvídatelné vzrušení z „Aha!“ momentů. Funkce Ni nám také umožňuje vidět daleko za to, čeho jsme očitými svědky. Řídí se abstraktním vzorem fungování světa a spočívá v důležitých životních otázkách.

Dominantní kognitivní funkce je jádrem našeho ega a vědomí. Dominantní funkce, nazývaná také „hrdina“ nebo „hrdinka“, je náš nejpřirozenější a nejoblíbenější mentální proces a primární způsob jak interagujeme se světem.

Introvertní intuice (Ni) na dominantní pozici propůjčuje osobnostem INFJ dar intuice. Umožňuje jim rozpoznávat základní faktory každé situace. Osobnosti INFJ zůstávají v kontaktu se svými vnitřními poznatky, které jim pomáhají předvídat možné varianty a rozvíjet zákonitosti. Jejich schopnost progresivního myšlení jim umožňuje efektivně stanovovat dlouhodobé cíle a vytvářet detailní plány, jak jich dosáhnout. Osobnosti INFJ se zaměřují spíše na vidění potenciálu než na prosté zaujetí.

Extrovertní cítění nás obdařuje empatií. Prosazuje vyšší dobro před individuálními touhami. Důvěřuje silnému smyslu pro integritu a etiku. Prostřednictvím této funkce se instinktivně ladíme na morální a kulturní hodnoty, abychom si udrželi mír a harmonii. Funkce Fe nám umožňuje vcítit se do druhých, a to i bez úplné znalosti jejich situace. Motivuje nás udržovat a pěstovat naše sociální vazby a vztahy.

Podpůrná kognitivní funkce, známá jako „Matka“ nebo „Otec“, pomáhá dominantní funkci vnímat svět a je tou, kterou používáme při utěšování ostatních.

Extrovertní cítění (Fe) na podpůrné pozici vyvažuje dominantní funkci Ni darem empatie. Osobnosti INFJ vede k tomu, aby byli citliví k emocím ostatních i vně jejich bohatých a ohleduplných myslí. Osobnosti INFJ se zajímají o blaho druhých tak, že sledují jejich řeč těla, potřeby, sociální ideologie, normy a hodnoty. Když se dostanou do vlivu své funkce Fe, mohou se začít klást otázky jako „Jak tohle ovlivní ostatní?“, „Byly uspokojeny všechny jejich potřeby?“ nebo „Jakým způsobem nejlépe zvládnout tuto situaci, která se týká i jiných lidí?“. Prostřednictvím této funkce se dokáží vcítit do situace druhých a vyjádřit sebe sama, a tím vytvářejí a rozvíjejí zdravější společenské vazby.

Introvertní myšlení nás obdařuje logikou a vzájemně propojené znalosti a vzorce jej ještě více posilují. Funkce Ti život dobývá prostřednictvím vnitřního rámce postaveného na zkušenostech a řízených pokusech a omylech. Vede nás k logickému propojování všeho, s čím se setkáme. Introvertní myšlení nejvíce prosperuje při racionálním řešení problémů. Nejednoznačnost v něm nemá místo, protože se neustále soustředí na učení a růst. Umožňuje nám pochopit, jak věci fungují, ať už se jedná o banality nebo složitosti.

Terciární kognitivní funkce je tou, kterou používáme k relaxaci, zklidnění a odstranění tlaku při nadměrném používání naší dominantní a podpůrné funkce. Také se je říká „Dítě“ nebo „Uvolnění“, protože nám pomáhá odpočinout si od nás samých a je hravá a dětská. Je tou, kterou používáme, když se cítíme bláznivě, přirozeně a přijímáni okolím.

Introvertní myšlení (Ti) na terciární pozici osvěžuje dominantní funkci Ni a pomocnou funkci Fe darem logiky. Osobnosti INFJ se ve vlivu funkce Ti cítí příjemně, protože je zbavuje napětí z přílišného přemýšlení o jejich vnitřních myšlenkách a hodnotách. Jejich analytické mysli baví hledání logických zdůvodnění objasňování vzorců. Baví je řešit problémy, teoretizovat a kategorizovat informace tak, aby mohli dospět k chytrým závěrům. Mezi běžné koníčky osobností INFJ patří strategické hry a hlavolamy, protože aktivují jejich dětskou stránku funkce Ti.

Extrovertní smyslové vnímání nás obdařuje smysly. Jeho výchozím bojištěm je hmatatelná realita. Funkce Se vnímá život prostřednictvím smyslových zážitků. Obohacuje náš zrak, sluch, čich i pohyby. Umožňuje nám držet se podnětů ve fyzickém světě. Extrovertní smyslové vnímání podněcuje odvahu žít okamžikem, dokud trvá. Nabádá nás, abychom jednali okamžitě, namísto nečinnosti a očekávání „co kdyby“.

Podřadná kognitivní funkce je nejslabší a v hloubi našeho ega a vědomí nejvíce potlačovaná kognitivní funkce. Kvůli naší neschopnosti ji efektivně ovládat, tuto část sebe sama v rozpacích skrýváme. Jak stárneme a dospíváme, svou nižší funkci přijímáme a rozvíjíme, což nám poskytuje hluboké naplnění z dosažení vrcholu našeho osobního růstu a konce naší vlastní cesty hrdiny.

Extrovertní smyslové vnímání (Se) na podřadné pozici má v myslích osobností INFJ nejméně místa. Protože jsou více naladění na své tělo, tak smysly, zkušenosti fyzického světa nebo realita jsou pro ně výzvou. Jsou tak pohroužení do svých myšlenek, že mohou promeškat některé detaily a zkušenosti ze světa kolem nich. Pokud se osobnosti INFJ nechají touto „carpe diem“ funkcí příliš ovlivnit, mohou se cítit nenaplněni. Funkce Se často způsobuje, že se oproti těm, kteří ji používají jako svou dominantní funkci, cítí neefektivní a méněcenní.

Extrovertní intuice nás obdařuje představivostí. Posiluje naše životní vize a osvobozuje nás od našich omezujících přesvědčení a vybudovaných hranic. Vzory a trendy využívá k propojení s hmatatelnou realitou. Extrovertní intuice je citlivá spíše na dojem a atmosféru než na konkrétní detaily. Této funkci se daří při zkoumání záhad, které ohromují celý svět. Vede nás k tomu, abychom intuitivně pluli s proudem očekávání toho, co nás teprve čeká.

Opoziční stínová funkce, známá také jako „Nemesis“, v nás vyvolává pochybnosti a paranoiu, jedná v opozici vůči naší dominantní funkci a zpochybňuje způsob, jakým nahlíží svět.

Extrovertní intuice (Ne) na opoziční stínové pozici může osobnostem INFJ znepokojovat mysl, protože je v rozporu s jejich dominantní funkcí Ni. Díky daru představivosti koumá různé perspektivy a neomezené úhly pohledu. Osobnostem INFJ se někdy může zdát obtížné a zbytečné snažit se dosáhnout svých vlastních představ, a tím v nich funkce Ne vyvolává pochybnosti a paranoiu. Funkce Ne osobnosti INFJ frustruje, provokuje a nutí je přemýšlet, jestli i ostatní vidí věci ze stejného úhlu pohledu, jako oni. Když se dostanou do vlivu této funkce, mohou mít velmi výstřední myšlenky jako: „Co se asi stane, když na veřejnosti začnu z ničeho nic tančit?“, „Jak bude ten druhý reagovat, když si na schůzce začnu roztírat polévku po obličeji?“ nebo „Jak se tato osoba zachová, když se s ní náhle podělím o své nejtemnější tajemství?". Ostatní lidi, kteří funkci Ne používají jako svou dominantní, mohou vnímat jako příliš opoziční a rozptylující.

Introvertní cítění nás obdařuje cítěním. Prochází nejhlubšími zákoutími našich myšlenek a emocí. Funkce Fi proplouvá našimi hodnotami a hledá hluboký smysl života. Při působení vnějšího tlaku nám umožňuje držet se v rámci našich hranic a identity. Tato intenzivní kognitivní funkce vnímá bolest druhých a ráda je rytířem každému, kdo to potřebuje.

Kritická stínová funkce kritizuje a znevažuje nás i ostatní. Při upevňování kontroly je schopná zajít až k ponižování a zesměšňování.

Introvertní cítění (Fi) na kritické stínové pozici útočí na ego tím, že na vnitřní pocity vrhá urážky a zklamání. Kritizuje osobnosti INFJ za jejich nedostatek důslednosti a za zrazování vlastního přesvědčení. Díky funkci Fi hledají chyby spíše na sobě, než na svém okolí. Osobnosti INFJ mají tendenci ztrácet se v myšlenkových spirálách neúspěchů, což je omezuje ve skutečnému postupu kupředu. Když se dostanou do vlivu své kritické funkce, mohou si začít myslet věci jako: „Proč dělám takové špatné věci?“, „Proč se pořád přetvařuji? Nemůžu být pro jednou člověkem, který je sám sebou?“ nebo „Vůbec nedodržuji své morální zásady a stejně nikdy v ničem neuspěji." Svou frustraci z funkce Fi mohou na uživatele této funkce promítat tak, že je pro jejich přesvědčení považují jen za domýšlivé a povrchní jedince.

Extrovertní myšlení nás obdařuje efektivitou. Využívá naše analytické uvažování a objektivitu. Funkce Te povstává z autority vnějších systémů, znalostí a řádu. Extrovertní myšlení se drží spíše faktů než letmých emocí. Nenechává prostor pro zbytečné klábosení a zaměřuje se pouze na důležité věci. Zvyšuje naši vášeň a nadšení pro informativní debaty, při kterých si rozšíříme naše obzory moudrosti a znalosti.

Lstivá stínová funkce je lstivá, zákeřná, klamavá a manipuluje a chytá lidi do našich pastí.

Extrovertní myšlení (Te) na lstivé pozici popuzuje mysl osobností INFJ darem efektivity. Funkce Te narušuje jejich introspektivní myšlenkový proces tím, že od nich vyžaduje rychlé akce a rozhodnutí. U každého svého kroku důkladně zvažují, jak by mohl ovlivnit ostatní. Osobnosti INFJ mají problém organizovat svůj vnější svět logicky, protože se více zaměřují na obohacování svých mezilidských vztahů. Mohou reagovat tak, že se začnou vnitřně bouřit proti plánům ostatních a zesměšňovat jejich způsoby. Prostřednictvím této funkce chytají své protivníky do pasti tak, že se nenápadně staví do pozice ďáblova advokáta, aby podpořili svou stranu argumentu.

Introvertní smyslové vnímání nás obdařuje detaily. Žije v přítomnosti, ale pozorně zkoumá minulost, aby se z ní poučilo. Prostřednictvím této funkce si znovu vybavujeme a prohlížíme vzpomínky a nabyté informace. Neustále si ukládá smyslové vjemy, aby jimi mohla vyvažovat naše aktuální pohledy a názory. Introvertní smyslové vnímání nás učí držet se osvědčených faktů a životních zkušenosti místo pouhých instinktů. Dohlíží na nás, abychom neopakovali ty stejné chyby dvakrát.

Démonická stínová funkce je naše nejméně vyvinutá funkce. Je hluboce nevědomá a našemu egu vzdálená. Náš vztah k této funkci je tak napjatý, že máme problém sžít se s lidmi, kteří stejnou funkci používají jako svou dominantní, a často je proto démonizujeme.

Introvertní smyslové vnímání (Si) na démonické stínové pozici se objeví vždy, když se osobnosti INFJ cítí velmi slabé a zranitelné. Protože mají problém zapamatovat si konkrétní detaily svých fyzických zážitků, nakonec svou démonickou funkci používají způsobem, který je vyvádí z rovnováhy. Místo toho funkci Si používají k přehrávání nejhorších okamžiků svého života, aby trestali a trýznili své vnitřní já. Když osobnosti INFJ tuto funkci využívají, mohou být přecitlivělí na své tělesné bolesti, což je velmi zahlcuje, protože své fyzické vjemy obvykle zanedbávají. Osobnosti INFJ se také často mohou svým protivníkům mstít tím, že z ničeho nic začnou detailně poukazovat na jejich konkrétní selhání. Své frustrace z funkce Si mají tendenci promítat na ty, kteří tuto funkci používají a považují je za významnou hrozbu.