Kognitivní funkce INFP

Introvertní cítění nás obdařuje cítěním. Prochází nejhlubšími zákoutími našich myšlenek a emocí. Funkce Fi proplouvá našimi hodnotami a hledá hluboký smysl života. Při působení vnějšího tlaku nám umožňuje držet se v rámci našich hranic a identity. Tato intenzivní kognitivní funkce vnímá bolest druhých a ráda je rytířem každému, kdo to potřebuje.

Dominantní kognitivní funkce je jádrem našeho ega a vědomí. Dominantní funkce, nazývaná také „hrdina“ nebo „hrdinka“, je náš nejpřirozenější a nejoblíbenější mentální proces a primární způsob jak interagujeme se světem.

Introvertní cítění (Fi) v dominantní pozici obdařuje osobnosti INFP citem. Přirozeně je obrací k jejich vnitřním myšlenkám, morálce a zásadám. Být autentický, je lepší než se přizpůsobovat společenským trendům a očekáváním. Přestože jsou introverti, vědí, jak si stát za svým a jak o tom přesvědčit i ostatní. Funkce Fi jim umožňuje důkladnou introspekci a vžít se do druhých i bez úplné znalosti jejich situace. Díky své skvělé schopnosti všímat si, co ostatní trápí, mají osobnosti INFP tendenci být nezištní a nevynášet předčasné soudy.

Extrovertní intuice nás obdařuje představivostí. Posiluje naše životní vize a osvobozuje nás od našich omezujících přesvědčení a vybudovaných hranic. Vzory a trendy využívá k propojení s hmatatelnou realitou. Extrovertní intuice je citlivá spíše na dojem a atmosféru než na konkrétní detaily. Této funkci se daří při zkoumání záhad, které ohromují celý svět. Vede nás k tomu, abychom intuitivně pluli s proudem očekávání toho, co nás teprve čeká.

Podpůrná kognitivní funkce, známá jako „Matka“ nebo „Otec“, pomáhá dominantní funkci vnímat svět a je tou, kterou používáme při utěšování ostatních.

Extrovertní intuice (Ne) na podpůrné pozici poskytuje dominantnímu Fi dar představivosti. V osobnostech INFP, které se obvykle omezují na své vnitřní myšlenky a pocity, vyvolává bezmeznou zvědavost. Jak se jejich Ne vyvíjí, více se zaměřují na zkoumání svých nápadů a jsou odhodlanější k prolomení svých omezujících přesvědčení. Umožňuje jim se přizpůsobit a utěšovat ostatní tím, že jim pomáhá být otevřenější a více tolerantní k rozdílům. Mohou si začít klást otázky jako: „Uniká mi tu něco?“, „Co jiného pro to můžu ještě udělat?“ nebo „Existuje i jiný způsob, jak to vyřešit?“

Introvertní smyslové vnímání nás obdařuje detaily. Žije v přítomnosti, ale pozorně zkoumá minulost, aby se z ní poučilo. Prostřednictvím této funkce si znovu vybavujeme a prohlížíme vzpomínky a nabyté informace. Neustále si ukládá smyslové vjemy, aby jimi mohla vyvažovat naše aktuální pohledy a názory. Introvertní smyslové vnímání nás učí držet se osvědčených faktů a životních zkušenosti místo pouhých instinktů. Dohlíží na nás, abychom neopakovali ty stejné chyby dvakrát.

Terciární kognitivní funkce je tou, kterou používáme k relaxaci, zklidnění a odstranění tlaku při nadměrném používání naší dominantní a podpůrné funkce. Také se je říká „Dítě“ nebo „Uvolnění“, protože nám pomáhá odpočinout si od nás samých a je hravá a dětská. Je tou, kterou používáme, když se cítíme bláznivě, přirozeně a přijímáni okolím.

Introvertní smyslové vnímání (Si) na terciární pozici obdařuje osobnosti INFP detaily. Ulevuje jejich dominantní funci Fi a podpurné Ne. Funkce Si osvěžujícím způsobem propojuje jejich současné situace s jejich minulými zkušenostmi a vrací je k jejich prostým radostem a zásadám. Osobnosti INFP prostřednictvím této funkce dávají pauzu od přílišné introspekce a přemýšlení, a prostě se spoléhají na své nabyté znalosti, vypilované dovednosti a talenty. Oživuje to jejich oblíbené a kdysi milované zvyky, které poskytují pocit pohodlí a známosti toho, kým skutečně jsou. Funkce Si může podnítit jejich zájem dozvědět se konkrétní podrobnosti o jejich rodinné historii, kultuře nebo historii obecně.

Extrovertní myšlení nás obdařuje efektivitou. Využívá naše analytické uvažování a objektivitu. Funkce Te povstává z autority vnějších systémů, znalostí a řádu. Extrovertní myšlení se drží spíše faktů než letmých emocí. Nenechává prostor pro zbytečné klábosení a zaměřuje se pouze na důležité věci. Zvyšuje naši vášeň a nadšení pro informativní debaty, při kterých si rozšíříme naše obzory moudrosti a znalosti.

Podřadná kognitivní funkce je nejslabší a v hloubi našeho ega a vědomí nejvíce potlačovaná kognitivní funkce. Kvůli naší neschopnosti ji efektivně ovládat, tuto část sebe sama v rozpacích skrýváme. Jak stárneme a dospíváme, svou nižší funkci přijímáme a rozvíjíme, což nám poskytuje hluboké naplnění z dosažení vrcholu našeho osobního růstu a konce naší vlastní cesty hrdiny.

Extrovertní myšlení (Te) na podřadné pozici vzbuzuje v myslích osobností INFP nejmenší obavy. Svůj život mají raději v souladu se svými hluboce zakořeněnými hodnotami, než jej mít efektivní a uspořádaný. Plánovat si den jim může připadat nudné a nezajímavé. Pokud se při dělání věcí snaží postupovat podle logického řádu, mohou se cítit zklamaní a v rozpacích ze své neschopnosti udělat to správně. Osobnosti INFP také mohou mít tendenci promítat svou frustraci na ty, kteří svou funkci Te využívají otevřeně a příliš snaživě.

Extrovertní cítění nás obdařuje empatií. Prosazuje vyšší dobro před individuálními touhami. Důvěřuje silnému smyslu pro integritu a etiku. Prostřednictvím této funkce se instinktivně ladíme na morální a kulturní hodnoty, abychom si udrželi mír a harmonii. Funkce Fe nám umožňuje vcítit se do druhých, a to i bez úplné znalosti jejich situace. Motivuje nás udržovat a pěstovat naše sociální vazby a vztahy.

Opoziční stínová funkce, známá také jako „Nemesis“, v nás vyvolává pochybnosti a paranoiu, jedná v opozici vůči naší dominantní funkci a zpochybňuje způsob, jakým nahlíží svět.

Extrovertní cítění (Fe) na opoziční pozici introspektivní osobnosti INFP frustruje, protože je v rozporu s jejich dominantním Fi. Při snaze naplnit očekávání ostatních se cítí zmatení a vyčerpaní. Pokusy dohodnout se a být v souladu s ostatními, vysávají jejich vnitřní já, protože se cítí být klamáni a zbytečně konfrontováni. Funkce Fe zahlcuje jejich niterně naladěnou povahu a způsobuje, že si nastavují příliš pevné hranice. To jim způsobuje paranoiu a pochybnosti o skutečných záměrech a motivech jejich okolí. Pokud jsou nerespektováni a ponižováni, mohou s tím začít příliš lámat hlavu.

Introvertní intuice nás obdařuje intuicí. Jejím působištěm je svět nevědomí. Jedná se o progresivní funkci, která bez velkého snažení prostě intuitivně ví a zná. Prostřednictvím našeho nevědomého zpracovávání nám umožňuje zažít nepředvídatelné vzrušení z „Aha!“ momentů. Funkce Ni nám také umožňuje vidět daleko za to, čeho jsme očitými svědky. Řídí se abstraktním vzorem fungování světa a spočívá v důležitých životních otázkách.

Kritická stínová funkce kritizuje a znevažuje nás i ostatní. Při upevňování kontroly je schopná zajít až k ponižování a zesměšňování.

Introvertní intuice (Ni) na kritické stínové pozici útočí na ego tím, že vyvolává negativní intuici z frustrace nebo rozpaků. Osobnosti INFP vede kritická funkce k zesměšňování jejich vnitřních hodnot a lidí kolem nich. Funkce Ni má tendenci vše bagatelizovat a vnitřně podsouvat pochybnosti, aby jim zkomplikovala dosažení jakéhokoliv z jejich cílů. Přesně ví, jak utočit na jejich nedostatky. Mohou si začít klást otázky jako: „Jak mi to mohlo uniknout?“ nebo „Proč mám problém soustředit na jednu věc?“. Když je osobnost INFP kritizována ostatními, přichází jim Ni na pomoc se svými způsoby hledání chyb a protiargumenty.

Extrovertní smyslové vnímání nás obdařuje smysly. Jeho výchozím bojištěm je hmatatelná realita. Funkce Se vnímá život prostřednictvím smyslových zážitků. Obohacuje náš zrak, sluch, čich i pohyby. Umožňuje nám držet se podnětů ve fyzickém světě. Extrovertní smyslové vnímání podněcuje odvahu žít okamžikem, dokud trvá. Nabádá nás, abychom jednali okamžitě, namísto nečinnosti a očekávání „co kdyby“.

Lstivá stínová funkce je lstivá, zákeřná, klamavá a manipuluje a chytá lidi do našich pastí.

Extrovertní smyslové vnímání (Se) na lstivé stínové pozici popuzuje osobnosti INFP darem smyslů. „Carpe diem“ a impulzivní zábavu považují za podvod, hloupost a dětinské smýšlení. Když se snaží žít v přítomnosti a naladit se na své smyslové vjemy, nakonec se začnou sami sobě vysmívat, že udělali takovou hloupost. Kvůli své lstivé funkci mohou mít také tendenci promítat své frustrace na uživatele dominantní funkce Se, kteří tento postoj ztělesňují. Osobnosti INFP se mohou pokusit vyvrátit jejich bezstarostné a realistické postřehy tím, že je uvězní v jejich vlastních abstraktních teoriích, jen aby učinili přítrž jejich „nesmyslům“.

Introvertní myšlení nás obdařuje logikou a vzájemně propojené znalosti a vzorce jej ještě více posilují. Funkce Ti život dobývá prostřednictvím vnitřního rámce postaveného na zkušenostech a řízených pokusech a omylech. Vede nás k logickému propojování všeho, s čím se setkáme. Introvertní myšlení nejvíce prosperuje při racionálním řešení problémů. Nejednoznačnost v něm nemá místo, protože se neustále soustředí na učení a růst. Umožňuje nám pochopit, jak věci fungují, ať už se jedná o banality nebo složitosti.

Démonická stínová funkce je naše nejméně vyvinutá funkce. Je hluboce nevědomá a našemu egu vzdálená. Náš vztah k této funkci je tak napjatý, že máme problém sžít se s lidmi, kteří stejnou funkci používají jako svou dominantní, a často je proto démonizujeme.

Introvertní myšlení (Ti) na démonické pozici je nejméně rozvinutou funkcí osobností INFP. Funkce Ti je pronásleduje svými logickými nesrovnalostmi a poukazuje na chyby v jejich přesvědčeních a zásadách. Tyto osobnosti mohou být zmatené a klopýtat na svých vlastních definicích věcí. Když si to uvědomí, mohou se cítit zranitelní. Nenávidí se za svou přetvářku, protože jsou si vědomi sami sebe a jsou naladěni na své hodnoty. Osobnosti INFP mohou své frustrace promítat na ty, kteří používají dominantní Ti, poukazováním na logické nesrovnalosti v argumentech svého protivníka.